Menu:

  • Začínáme...
  • Názvosloví a jak točit
  • Druhy filmů
  • Než začneme natáčet

Druhy filmů, které můžeme natáčet a "pravidla žánru"

Jako amatérští tvůrci, pro které je kamera hlavně pracovní nástroj, ale ne koníček budete zřejmě natáčet jen takové filmy, které by měly posloužit nějakému věcnému účelu. Různé reportáže, dokumenty či záznamy z akcí. V této části si v krátkosti popíšeme hlavní body, které určitý žánr amatérské filmové tvorby obnáší a doporučíme si správné přístupy k jeho vytváření.

Reportáž z akce

Jednou z nejčastějších záminek k  použití amatérské videotechniky jsou různé akce, ať již společenského (oslavy, plesy, lidové slavnosti, průvody) či pracovního (workshopy, konference) charakteru . Záznamy se natáčejí pro zachování vzpomínky na nevšední okamžiky nebo u pracovních příležitostí k dalšímu rozboru výstupů odborníků a pro seznámení diváků, kteří se akce neúčastnili s děním na ní.
Největší chybami při natáčení jsou několikaminutové dlouhé záběry, nahodilé pohyby kamery a zbytečné natáčení stále stejných lidí (příbuzní, kamarádi) a věcí.

Pokud natáčíme setkání či konferenci, měli bychom na začátku filmu diváka seznámit s tím, kde se akce odehrává, jací se jí účastní lidé, za jakým účelem a kdo akci pořádá. To můžeme vyřešit například několika záběry na místopisné dominanty, plakáty ohlašující akci, loga pořadatelů, detail na hlavní hosty a celkový záběr účastníků v sále. Divák si tak může udělat dobrý obrázek o podmínkách a atmosféře v místě konání akce.

Při natáčení  projevů se nevyhneme dlouhým záběrům na řečníka. Toho natáčíme v polodetailu, aby byla vidět jeho řeč těla (postoj, činnost paží). Dlouhé záběry je občas dobré prokládat záběry do publika. Zde však pozor nato, aby jste si nevybral stále stejného posluchače a na toho soustředil pozorost objektivu kamery. Divák ho znát nemusí a může to zbytečně rušit.

Ideální je mít druhou kameru, která bude snímat dění z jiného úhlu. Pak máte dost materiálu na prostřihy. Při natáčení a hlavně při střihu si dejte pozor i na logické členení celého filmu. To by mělo následovat program akce. Natáčejte samozřejmě hlavní dění. Příjemně oživit film však mohou i krátké záběry do publika či zákulisí. Při chůzi s kamerou pozor na třes a nežádoucí pohyby. Stativ je tedy velmi vhodný.

Při střihu videa se vyvarujte zbytečných a pouťově vypadajících efektů, pokud se to vyloženě nehodí k charakteru akce. Je vhodné logické celky, například hlavní body programu akce, oddělovat prolínačkami přes černou či jinými vhodnými přechody. Ilustrující celkové záběry vypadají lépe s doprovodným nevtíravým hudebním podkresem, naopak pro proslovy a hudební produkci se pochopitelně podkres nehodí.

Reportáž z akce
  • chyby - dlouhé záběry, nahodilé pohyby a třes kamery, záběry na stejné lidi, nesmyslná struktura záběrů
  • natáčení proslovu - polodetail na řečníka, občasné záběry do publika nejlépe formou prostřihů (nutná druhá kamera)
  • střih videa - vhodnými prolínačkami oddělujeme logické celky podle programu akce, detailní prostřihy vhodně doplňující celkové záběry.

Instruktáž

Instruktážní film může velmi dobře nahradit různé tištěné návody s obrázky, jelikož video nám dává výhodu reálného času. Film by měl být co nejvíce věcný a neměl by obsahovat zbytečné "umělecké" záběry a efekty. Ty zbytečně odvádí pozornost od hlavního motivu. Délka filmu by neměla být zbytečně dlouhá a opakující rutinní práce je možné jednou ukázat a další přeskočit či při následném střihu zrychlit čas na záběru.  

Na úvod instruktážního filmu sdělíme divákovi čeho se film týká, případně co je zapotřebí za nástroje a další podmínky práce. Figurant, který vykonává činnost by měl být oblečen bez výstřelků a vykonávat jednotlivé úkony pomalu a v ukázkové kvalitě. Těžko budeme divákům vysvětlovat jak správně vykonávat nějakou činnost, když ji sám figurant nezvládá. Je vhodné točit hlavně detailní záběry na činnost figuranta (většinou ruce), které jsou občas prokládány celky. Na konec filmu se hodí zařadit stručné zopakování hlavních bodů instruktáže.

Namluvený komenář je vhodné namluvit až při střihu na externí mikron klidným a neutrálním hlasem. Hudební podkres se může hodit, ovšem pokud možno bez zpěvu a potichu tak, aby byl dobře slyšet komentář. Vhodné mohou být různé hudební smyčky. 

Instruktáž
  • chyby - zbytečné efekty, figurant nezvládá úkony v perfektní kvalitě, mluvený komentář prováděný při natáčení
  • střih videa - vhodnými prolínačkami oddělujeme logické celky, detailní prostřihy vhodně doplňující celkové záběry, vysvětlující titulky.

Get Flash to see this player.


Video: Ukázka krátkého instruktážního filmu - nabití baterie u motocyklu

Prezentace (představení osoby, skupiny, společnosti, školy, projektu, věci apod.)

V tomto žánru by se mohly hojně využívat poznatky z reklamní tvorby, jelikož chceme diváka hlavně upoutat. Druhotnou funkcí je, aby si z filmu odnesl i nějaké poznatky o prezentovaném objektu. Celá videosekvence by měla diváka hlavně bavit a zaujmout. Proto se snažte vytvořit pokud možno co nejpoutavější video. Ovšem pozor, celý film by měl působit seriózně, hlavně pokud jde o prezentaci osoby. Dojem diváka z filmu se totiž poté přenáší na prezentovanou osobu (osoby).

Obsah filmu není přesně dán, záleží na vašich schopnostech a invenci. Jisté zaběhnuté schéma, kterého se můžete držet však říká, že na úvod je dobré zařadit krátký asi půlminutový úvodní klip (dynamický, hodně prostřihů a hudební podkres) na kterém se ukáže to nej z prezentovaného objektu. Dále následuje představení klíčových bodů (např. jméno osoby, jména členů skupiny, cíle projektu, ...). Při obsáhlejších zpracovávaných tématech následuje představení jednotlivých podtémat v uzavřených blocích (s použitím přechodů mezi snímky a případně titulků s názvem podkapitoly). U všech filmů na závěr je opět vhodné zařadit velmi krátkou motivační videosekvenci podobně jako na začátku filmu (zde můžete projevit svůj talent jako reklamní agent). Celý film by neměl přesahovat 5 minut délky. Měl by působit dynamicky a svěže, často střídejte záběry, vyvarujte se zbytečných monologů a dlouhých statických záběrů. Dávejte do filmu pouze základní informace - jen ty pro diváka potřebné a zajímavé.

Prezentace
  • chyby - zdlouhavé záběry, množství zbytečných údajů, "pouťově vypadající" přechody snímků a efekty
  • střih videa - rychlé střídání záběrů, na vhodných místech hudební podkres, zhuštěné podávání informací, krátké záběry,  vhodné efekty..

Dokument 

Dokument sám o sobě je žánr velmi pestrý a složitý. Hlavním cílem dokumentu je zprostředkování reality. Nejčasteji se zkoumá nějaký společenský fenomén, dokumentovat se však mohou kupříkladu i přírodní procesy. Určitě znáte mnoho druhů dokumentů z televizní obrazovky. Dokument v sobě často obsahuje prvky určité investigativní (vyšetřovací) novinařiny. Měl by však být nestranný, názor si má udělat divák. My mu pouze předložíme fakta zaobalená do líbivé skořápky. V amatérském prostředí se většinou dokumenty nenatáčejí, či se zaměňují za reportáže.

Dokumenty mohou používat i mnoha netradičních technik natáčení, o kterých se zde zmiňovat nebudu. Pokud se do natáčení dokumentu vrhnete, nejlepší zkušeností  pro Vás je zkoumání profesionálních dokumentárních filmů. Být originální je určitě nutné, ovšem do začátku Vám určitě mohou profesionální díla ukázat cestu.